Talk About Network

Google


Register and Login
Nick
Password
Register create new account Sign up is FREE and you can post replies, new topics, bookmark posts and more!
Recover lost password


Culture > Czecho Slovak > Re: A question ...
Latest [ Topics | Posts ] Archive Post A New Topic Post a Reply
<< Topic < Post Post 5 of 14 Topic 3965 of 4293
Post > Topic >>

Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.

by okyn@[EMAIL PROTECTED] Mar 2, 2008 at 01:39 PM

On Mar 2, 3:42=A0pm, o...@[EMAIL PROTECTED]
 wrote:
> On Mar 1, 12:09=A0am, KLa...@[EMAIL PROTECTED]
 wrote:
>
> > I read that Moravia was affected by the Mongol invasion of 1241-42.
> > Even though they were passing through from Poland on the way to
> > Hungary, they apparently still did damage. Does anyone know what were
> > the casualty figures (for lack of a better term) among the population,
> > and who were brought in to help replenish it?
>
> Svat=FD Host=FDn, Holy Host=FDn,http://www.hostyn.cz/cizi/english.htm
> is the most frequently visited pilgrimage shrine in Moravia and after
> Velehrad the most memorable one. For three centuries now thousands of
> pilgrims have been converging on Host=FDn mountain (735 meter above sea
> level) with its sanctuary of Our Lady (a Basilica minor) to seek and
> find there a refuge from their troubles and needs.
> Several archeological surveys of the location have shown traces of
> habitation from as far back as the Late Stone Age. The remnants of a
> fortification (with a cir***ference of more than 1.800 meters) of the
> La Tene culture of the Celts are conspicuous there. Recent research
> has vindicated the assumption that Host=FDn was the second Celtic
> oppidum in Moravia (the first being Star=E9 Hradisko near Protivanov).
> Above the main altar of the Basilica of the Assumption of Our Lady is
> located a life size statue of the Virgin Mary. The Child Jesus, whom
> she is holding in her embrace, is aiming bolts of lightening at the
> Tatars depicted beneath the statue. These cruel marauders, who were
> threatening Europe during the 13th century, invaded Moravia in 1241,
> murdering and plundering. The people sought refuge in the forests and
> mountains to save their lives and whatever property they could bring
> with them. According to legend, those who found refuge on Host=FDn were
> saved through the intercession of the Virgin Mary, when the encampment
> of the marauders was destroyed by fire caused by lightning. Another
> legend tells of a visit to Host=FDn by the Apostles of the Slavs, Sts.
> Cyril and Methodius, who are said to have destroyed a pagan place of
> wor****p there and erected a chapel in honor of Mary.
> =A0Written records concerning Host=FDn come chiefly from the Jesuit
> Bohuslav Balb=EDn. In the book, Sacri pulveres, of 1669 by George
> Crugerius, we read that the people saved from the Tatar invasion
> erected a statue of the Guardian Virgin Mary on Host=FDn mountain out of
> gratitude. Until the Thirty Years' War there was a small church on
> Host=FDn mountain which was dedicated to the Virgin Mary. On the orders
> of the non-Catholic rulers of the domain the church was destroyed.
> The present basilica has its origins in a magnificent edifice, which
> was built at the expense of Jan of Rottal and his heirs. Its
> cornerstone was laid in 1721. The completed edifice was solemnly
> consecrated by Bishop Ferdinand Julius Trojer of Olomouc on July 28,
> 1748. This church was destroyed several times and the entire mountain
> of Host=FDn was abandoned completely. By imperial decree of Joseph II in
> 1784 the sanctuary was declared superfluous and pilgrimages were
> prohibited. During the first half of the 19th century the faithful
> began a fund-raising campaign in order to restore the church, which,
> as a result, was consecrated anew in 1845.
>
> O.K.




Host=FDn
Z Wikipedie, otev=F8en=E9 encyklopedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Host%C3%BDn
=B7
Host=FDn nebo t=E9=9E Svat=FD Host=FDn (734,6 m) je hora na st=F8edn=ED
Mora=
v=EC a
nejv=FDznamn=ECj=9A=ED mari=E1nsk=E9 poutn=ED m=EDsto =C8esk=E9 republiky.
Host=FDn je jedn=EDm z hlavn=EDch vrchol=F9 Rusavsk=E9 hornatiny,
severoz=E1=
padn=ED
=E8=E1sti poho=F8=ED Host=FDnsk=E9 vrchy. V=FDrazn=EC vy=E8n=EDv=E1 z
jej=ED=
ho severn=EDho
okraje, 3 km jihov=FDchodn=EC od m=ECsta Byst=F8ice pod Host=FDnem.
P=EDskov=
cov=FD
vrch je p=F8ev=E1=9En=EC pokryt smrkov=FDm lesem, =E8=E1st z=E1padn=EDho
sva=
hu je
chr=E1n=ECna jako p=F8=EDrodn=ED pam=E1tka Str=E1=F2. M=E1 dva vrcholy.
Na ni=9E=9A=EDm z vrchol=F9, v nadmo=F8sk=E9 v=FD=9Ace 718 m, stoj=ED
barokn=
=ED poutn=ED
chr=E1m Nanebevzet=ED Panny Marie. P=F9vodn=ED stavba z let 1721=961748
byla=

obnovena po po=9E=E1ru roku 1769 a rekonstruov=E1na v letech 1841=961845.
V
roce 1887 zde byl dobudov=E1n jezuitsk=FD kl=E1=9Ater. I dnes je poutn=ED
m=
=EDsto
spravov=E1no jezuity, kte=F8=ED zde maj=ED z=F8=EDzen novici=E1t.
Pod vrcholem se nach=E1z=ED pramen, podle tradice z=E1zra=E8n=EC
uzdravuj=ED=
c=ED. U
n=ECj stoj=ED kaple z roku 1700.
Na vy=9A=9A=EDm vrcholu ve v=FD=9Ace 736 m je kamenn=E1 rozhledna, u
n=ED=9E=
 byla v
90. letech z=F8=EDzena v=ECtrn=E1 elektr=E1rna.
Na spojnici mezi ob=ECma vrcholy se nach=E1z=ED h=F8bit=F9vek
jezuitsk=FDch
mnich=F9, pomn=EDk skaut=F9, kte=F8=ED zahynuli ve v=ECzen=ED za dob
totalit=
y a
pomn=EDk dlouholet=E9ho skautsk=E9ho v=F9dce a =F8editele hole=9Aovsk=E9ho
g=
ymn=E1zia
Rudolfa Plajnera. Ji=9En=EDm =FAbo=E8=ED dvojvr=9A=ED, od chr=E1mu ke
h=F8bi=
t=F9vku,
obep=EDn=E1 k=F8=ED=9Eov=E1 cesta od Du=9Aana Jurkovi=E8e.
Ka=9Edoro=E8n=EC se na Host=FDn=EC kon=E1 mj. Pou=9D poslucha=E8=F9 Radia
Pr=
oglas.


 Podle archeologick=FDch n=E1lez=F9 se na Host=FDn=EC nach=E1zelo
rozlehl=E9=
 keltsk=E9
oppidum Lat=E9nsk=E9 kultury, ale ojedin=ECl=E9 n=E1lezy sahaj=ED a=9E do
pa=
leolitu.
Pravd=ECpodobn=EC ji=9E v pozdn=EDm st=F8edov=ECku byla na vrcholu
postavena=
 kaple
Panny Marie, z=F8ejm=EC od hav=ED=F8=F9, kter=E9 sem povolal pan Burian
=8Ea=
bka z
Limberka, v roce 1544, vydr=9Eela st=E1t do roku 1658. Existence pramene
nedaleko vrcholu a zejm=E9na poz=F9statky mohutn=FDch keltsk=FDch val=F9
pak=

nevyhnuteln=EC vedly ke vzniku =F8ady pov=ECst=ED.
Podle pov=ECsti, kter=E1 v=9Aak byla poprv=E9 zaps=E1na a=9E v roce 1665 v
d=
=EDle
jezuity Bohuslava Balb=EDna Diva Montis Sancti, se zde ve 13. stolet=ED
(1241) ukr=FDvali lid=E9 p=F8i velk=E9m n=E1jezdu Tatar=F9. Trp=ECli
v=9Aak
nedostatkem vody, proto se modlili k Matce Bo=9E=ED a na jej=ED
p=F8=EDmluvu=
 zde
vytryskl pramen a mohutn=E1 bou=F8e donutila Tatary k =FAstupu. Tato
pov=ECs=
t
vznikla patrn=EC pod vlivem nov=E9ho tureck=E9ho ohro=9Een=ED Evropy, i
kdy=
=9E
mnoz=ED badatel=E9 nevylu=E8uj=ED ani antick=FD p=F9vod z=E1zra=E8n=E9ho
mot=
ivu
(z=E1zra=E8n=E1 z=E1chrana legie Marka Aurelia obkl=ED=E8en=E9 na kopci,
kte=
rou
popisuj=ED =F8=EDm=9At=ED historikov=E9 Cassius Dio a Paulus Orosius).
V roce 1567 je poprv=E9 zmi=F2ov=E1n Host=FDn jako poutn=ED m=EDsto,
tehdej=
=9A=ED
pout=EC v=9Aak je=9At=EC nemusely s legendou souviset.
Star=E1 ikonografie zobrazuje Pannu Marii Host=FDnskou jako Marii
Ochranitelku - v rozhrnut=E9m pl=E1=9Ati, pod n=EDm=9E se ukr=FDv=E1
mno=9Es=
tv=ED
v=EC=F8=EDc=EDch. Nejstar=9A=ED obraz nechal zni=E8it luter=E1nsk=FD
majitel=
 panstv=ED
V=E1clav B=EDtovsk=FD z B=EDtova po=E8=E1tkem 17. stolet=ED. Roku 1655
necha=
la pan=ED
Marie, man=9Eelka hrab=ECte Jana z Rottalu, po=F8=EDdit nov=FD obraz pro
host=FDnskou kapli. Tentokr=E1t se jednalo o Pannu Marii v=EDt=ECznou
stoj=
=EDc=ED
na p=F9lm=ECs=EDci. Dnes je tento obraz um=EDst=ECn v kostele v
Byst=F8ici. =
Roku
1658 nech=E1v=E1 hrab=EC Jan roz=9A=ED=F8it st=E1vaj=EDc=ED kapli,
nech=E1v=
=E1 p=F8istav=ECt dv=EC
bo=E8n=ED kaple; jednou z nich byla kaple svat=E9ho Jilj=ED, dnes sv. Jana
Sarkandera. V r=E1mci mari=E1nsk=E9ho kultu, kter=FD v z=E1jmu
protireformac=
e
propagovali Rottalov=E9 i dal=9A=ED katolick=E9 rody, kter=E9 vlastnily
byst=F8ick=E9 panstv=ED v pob=EClohorsk=E9m obdob=ED, se host=FDnsk=E1
legen=
da
roz=9A=ED=F8ila do obecn=E9ho pov=ECdom=ED. Sou=E8asnou podobu j=ED dal
k=F8=
i=9Eovn=EDk Jan
Franti=9Aek Beckovsk=FD, kter=FD spojil n=ECkolik pov=ECst=ED.
Vnuk hrab=ECte Jana nech=E1v=E1 postavit na Host=FDn=EC velk=FD chr=E1m,
rok=
u 1721
je polo=9Een z=E1kladn=ED k=E1men. Stavba byla dokon=E8ena 1748, kdy ji
vysv=
=ECtil
28. =E8ervence kardin=E1l Julius Troyer. Pro pot=F8eby poutn=EDk=F9 byl
z=F8=
=EDzen
hostinec, d=E1le budova pro t=F8i kn=ECze kosteln=EDka a varhan=EDka.
Cel=FD=

komplex byl obehn=E1n zd=ED. 24. z=E1=F8=ED 1769 chr=E1m po z=E1sahu
bleskem=

vyho=F8el, byl v=9Aak b=EChem dvou let opraven. 1779 bylo v r=E1mci
josef=EDnsk=FDch reforem p=F8em=EDst=ECno s=EDdlo duchovn=ED spr=E1vy na
Rus=
avu a v
roce 1784 vyd=E1n z=E1kaz pout=ED. Chr=E1m byl vyklizen, v=E8etn=EC
rozebr=
=E1n=ED
st=F8echy.
Po=E8=E1tkem 19. stolet=ED host=FDnskou legendu znovu proslavil V=E1clav
Han=
ka;
host=FDnsk=FD z=E1zrak tvo=F8=ED v=FDznamnou =E8=E1st b=E1sn=EC Jaroslav v
H=
ankou
=84objeven=E9m=93 Rukopise kr=E1lov=E9dvorsk=E9m.
Tehdy tak=E9 za=E8aly pokusy o obnovu poutn=EDho chr=E1mu; povolen=ED
p=F8i=
=9Alo a=9E
v roce 1840. V letech 1841-1845 byl chr=E1m obnoven a 1883 zde bylo
postaveno nov=E9 obydl=ED pro =F8eholn=EDky. Roku 1895 byla zalo=9Eena
Matic=
e
svatohost=FDnsk=E1, kter=E1 zakoupila vrchol kopce, aby tak p=F8ede=9Ala
nevhodn=FDm z=E1sah=F9m do okol=ED kostela. Nechala t=E9=9E postavit
velkou
ubytovnu a hostinec. Roku 1898 byla na vrcholu Host=FDna postavena
kamenn=E1 rozhledna. Roku 1909 za=E8ala stavba kamenn=E9ho schodi=9At=EC,
kt=
er=E9
spojuje hlavn=ED chr=E1m s kapl=ED u z=E1zra=E8n=E9ho pramene.
Schodi=9At=EC=
 m=E1 250
stup=F2=F9 a je dlouh=E9 242 m, cesty jej rozd=ECluj=ED na t=F8i
=E8=E1sti. =
Od roku
1903 byla vybudov=E1na k=F8=ED=9Eov=E1 cesta, autorem je architekt Du=9Aan
Jurkovi=E8. Jednotliv=E1 zastaven=ED jsou v Jurkovi=E8ov=EC obl=EDben=E9m
st=
ylu
vala=9Ask=E9 lidov=E9 architektury. 1932 byla zbudov=E1na nov=E1 silnice
na
vrchol, star=E1 tzv. C=EDsa=F8sk=E1 cesta, z=F9stala vyhrazena turist=F9m.

=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D=3D

K tomu dodavam: Hostyn je jen asi 15 km od meho rodneho mesta
Holesova, kde jsem zil az do roku 1952. Hostyn se svou kapli na vrchu
je z Holesova taky velmi dobre viditelny. Na Hostyne jsem byl
mnohokrat jak v lete - obvykle prochazkou pres les - na podzim pri
sbirani hub - a v zime lyzovat. Jednou - nekdy kolem roku 1948 - jsem
tam byl take pri pouti ktere se ucastnilo nekolik set ne-li tisicu
lidi. Ty legendy o tom jak svata panenka Marie  na Hostyne zastavila
invazi Tataru jsme samozrejme v Holesove velice dobre znali. Krome
toho muj otec, ktery byl kamenosochar take delal nejake opravy soch a
pomniku na Hostyne. Vyse zmineneho Rudolfa Plajnera, ktery je na
Hostyne pohrben jsem velice dobre osobne znal. Po nejakou dobu on se
svou rodinou byli nasi sousede, t.j. bydleli v rodinem domku  na
holesovske Tride Legii, hned vedle nas.Pozdeji jeden z jeho synu,
ktery se jmenoval take Oldrich vedl skautskou skupinu ve ktere jsem
byl jednim z clenu.Jeho otec byl tehdy celonarodnim vudcem skautu a
obvykle prisel na navstevu naseho skautskeho oddilu, kdyz jsme byli v
lete na skautskem tabore, neprilis daleko od Hostyna.
Konecne Rudolf Plajner byl take mym ucitelem - a musim dodat, ze byl
velmi dobrym ucitelem - fyziky a matematiky kdyz jsem studoval na
Holesovkem gymnasiu. V te dobe byl Plajner take po urcitou dobu
reditelem toho gymnasia.

Oldrich Kyn
 




 14 Posts in Topic:
A question about Moravia and the Mongol Invasion.
KLange@[EMAIL PROTECTED]   2008-02-29 21:09:10 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
okyn@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-02 07:50:02 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
"Paul J Kriha"   2008-03-03 16:37:55 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
okyn@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-02 12:42:31 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
okyn@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-02 13:39:02 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
okyn@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-03 07:01:28 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
"Paul J Kriha"   2008-03-04 16:38:46 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
okyn@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-03 11:39:18 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
okyn@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-04 05:17:59 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
"Paul J Kriha"   2008-03-05 03:35:36 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
KLange@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-05 14:07:55 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
"Jenicek" <J  2008-03-05 19:45:57 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
"Paul J Kriha"   2008-03-06 18:11:45 
Re: A question about Moravia and the Mongol Invasion.
KLange@[EMAIL PROTECTED]   2008-03-05 23:22:45 

Post A Reply:
  Go here to Signup

AddThis Feed Button


About - Advertising - Contact - Frequently Asked Questions - Privacy Policy - Terms of Use - Signup

Contact
tan12V112 Sun Nov 23 10:07:34 CST 2008.